Hledej

pátek 9. března 2012

My Week With Marilyn (2011) - 60%

Můj týden s Marilyn
Další z retro snímků minulého roku. Tentokrát se podíváme do roku 1956 na natáčení filmu Laurence Oliviera Princ a tanečnice s krásnou, ale problémovou ikonou filmového průmyslu oné doby - Marilyn Monroe. Nahlédneme do soukromí této půvabné blondýnky a pod pokličku procesu natáčení z perspektivy mladého třetího asistenta režiséra, který navzdory všem varováním nechá volný průběh vznikajícímu románku.

Příběh vznikl adaptací knih vzpomínek Colina Clarka, který v tu dobu vykonával funkci právě onoho třetího asistenta. Ve filmu ztvárněn televizním hercem Eddie Redmaynem a ačkoliv je jeho postava hlavním katalyzátorem veškerého dění, pozornost je pochopitelně věnovaná představitelce Marilyn - Michelle Williams (která za svůj výkon získala Zlatý globus). O tom, jaká těžká práce ve skutečnosti s Marilyn byla, vypovídají vzpomínky bývalých spolupracovníků, pro něž rozhodně nebyla takovým andílkem jako pro veřejnost. Můj týden s Marilyn se ale nesnaží jen poukázat na hvězdné manýry, neschopnost zapamatovat si texty či pochopit režisérův požadavek. Jde trochu hlouběji a ukazuje nám trochu více ze soukromí, myšlenkových pochodů nebo emoční nestability této naivní krásky. Nejedná se v žádném případě o biografii, ale pouze o náhled do průběhu jednoho složitého natáčení a jedné týdenní romance.

Filmem se mihnou i jiné dobové osobnosti jako Vivien Leigh nebo Arthur Miller. Nejlepší je ovšem Kenneth Branagh v roli Sira Laurence Oliviera. Veškerá nastudovaná dikce a celkový přednes z něj dělá nejzajímavější postavu celého filmu. V tomto směru by se dal potenciál vyždímat mnohem více, pokud by se děj držel více průběhu natáčení a konfrontace dvou velkých hvězd. Tvůrčí neshoda mezi uznávaným divadelníkem a rozmazlenou hvězdičkou, závislou na prášcích, předčil svou pověstí film samotný. Ale tady jde především o třiadvacetiletého hocha a jeho nekritický obdiv k mladé herečce. Celkově se námět hodí více než na filmová plátna buď na televizní obrazovky, kde Simon Curtis - režisér filmu - dosud působil, nebo na divadelní prkna.

Od začátku do konce je Marilyn mystickou postavou, která je obdivovaná a nenáviděná zároveň. "Historické" postavy jsou zahrány zahrány přesvědčivě a prostředí filmových studiích zavání příjemným retro nádechem. Přesto snímek trpí určitou mírou odtažitosti, neosobnosti. Prezentuje nám několik postav, zvláštních figurek s různými sklony, ale cesta se k nim hledá složitě. Jako sonda za oponu hollywoodských ikon je Můj víkend s Marilyn zajímavým pokusem, avšak klasické biografické pojetí by v tomto případě mohlo fungovat mnohem lépe. Lepší variantou je tak stále pustit si autentický film se skutečnou Marilyn, užít si její půvab a o zákulisních nešvarech si přečíst nějaké memoáry.

"I think directing a movie is the best job ever created, but Marilyn has cured me of ever wanting to do it again."



0 komentářů:

Okomentovat